|
| |
|
|
Funkce řeči u Husserla a Merleau-Pontyho
Puc, Jan ; Novotný, Karel (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent) ; Janoušek, Hynek (oponent)
Funkce řeči u Husserla a Merleau-Pontyho Tématem práce je proměna intencionální funkce řeči mezi E. Husserlem a M. Merleau-Pontym. Intencionální funkcí řeči máme na mysli proměnu vyjadřovaného smyslu, kterou zapříčiňuje právě jeho vyjádření. U Husserla sledujeme proměnu z pozice Logických zkoumání a první knihy Idejí k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofii, v nichž zastává tezi o neproduktivitě zrcadlení jiných druhů intencionality v řeči, na pozici Původu geometrie, v níž rozlišuje podíl řeči na vytváření myšlenkové formy ve dvou ohledech: Řeč dává myšlence její idealitu, která se liší od vztahu rodové podstaty k mnohosti věcí. A řeč dává myšlence její objektivitu, formu předmětu, který vstupuje do dějin a trvá v nich. Ve Fenomenologii vnímání Merleau-Ponty přebírá Husserlovu zralou pozici s několika podstatnými změnami. Východiskem analýzy přestává být jazykový znak, nýbrž se jím stává tělesné gesto, v důsledku čehož zaniká Husserlem zdůrazňovaný rozdíl mezi rodovou a jazykovou idealitou. Vedle objektivační funkce řeči Merleau-Ponty uvažuje také o obsahovém dokončování vyjadřovaného smyslu vyjádřením. Tím, že se řeč stává tvořivou, přestává být prázdným míněním názoru a může se stát stejně původní přítomností světu jako vnímání. V poslední části se zaměřujeme na Merleau-Pontyho pojetí...
|
|
| |
|
|
Knihy fundací českobudějovického děkanství ze 17. a 18. století
PELIKÁN, Lukáš
Cílem bakalářské práce "Knihy fundací českobudějovického děkanství ze 17. a 18. století" je popis těchto dvou knih. Téma fundací, zejména bližší výzkum problému, se zatím dočkalo mála pozornosti historiků. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole je kromě představení dostupné literatury vztahující se k tématu vymezen pojem fundace. Co se týče terminologie, bylo přistoupeno k vysvětlení pojmu z pohledu právního i z pohledu církevního. Druhá kapitola poskytuje prostor pro představení místa, ke kterému se knihy vztahují, a sice českobudějovického děkanství. Jádrem samotného studia jsou třetí a čtvrtá kapitola. V první jmenované se nachází vnější a vnitřní popisy knih. Z důvodu rozsáhlosti materiálu byl větší důraz kladen jen na první zkoumanou knihu. Poslední kapitola je věnována zápisům z první knihy uskutečněným do roku 1800 a umožňuje tím jejich podrobnější studium. V závěru práce je shrnut význam fundací a fundačních knih, jakožto cenného pramene církevní provenience. Práce obsahuje přehled použitých pramenů a literatury a je doplněna přílohou, ve které zaujímá nejvíce prostoru tabulka, která přehledným způsobem přináší přehled záznamů první knihy. Nechybí ani grafy, další tabulky či reprodukce.
|
|
|
Funkce řeči u Husserla a Merleau-Pontyho
Puc, Jan ; Novotný, Karel (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent) ; Janoušek, Hynek (oponent)
Funkce řeči u Husserla a Merleau-Pontyho Tématem práce je proměna intencionální funkce řeči mezi E. Husserlem a M. Merleau-Pontym. Intencionální funkcí řeči máme na mysli proměnu vyjadřovaného smyslu, kterou zapříčiňuje právě jeho vyjádření. U Husserla sledujeme proměnu z pozice Logických zkoumání a první knihy Idejí k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofii, v nichž zastává tezi o neproduktivitě zrcadlení jiných druhů intencionality v řeči, na pozici Původu geometrie, v níž rozlišuje podíl řeči na vytváření myšlenkové formy ve dvou ohledech: Řeč dává myšlence její idealitu, která se liší od vztahu rodové podstaty k mnohosti věcí. A řeč dává myšlence její objektivitu, formu předmětu, který vstupuje do dějin a trvá v nich. Ve Fenomenologii vnímání Merleau-Ponty přebírá Husserlovu zralou pozici s několika podstatnými změnami. Východiskem analýzy přestává být jazykový znak, nýbrž se jím stává tělesné gesto, v důsledku čehož zaniká Husserlem zdůrazňovaný rozdíl mezi rodovou a jazykovou idealitou. Vedle objektivační funkce řeči Merleau-Ponty uvažuje také o obsahovém dokončování vyjadřovaného smyslu vyjádřením. Tím, že se řeč stává tvořivou, přestává být prázdným míněním názoru a může se stát stejně původní přítomností světu jako vnímání. V poslední části se zaměřujeme na Merleau-Pontyho pojetí...
|
|
|
Páni z Valdeka a jejich sídla do 1. poloviny 14. století
Gerleová, Jana ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Studium české a moravské nobility se dnes těší zvláštnímu zájmu české historiografie. Vychází řada studii, které se tímto fenoménem zabývají ve společenských, genealogických, hospodářských a kulturních souvislostech. Z moderních monografií významných panských rodů lze jmenovat práce o Hrabišicích, Ronovcích, Vítkovcích atd. Do této řady nesporně patří i zatím hlouběji nezpracovaní páni z Valdeka, jejichž panství zaujímalo území mezi hradem Valdekem a Žebrákem. Těžiště této práce bude spočívat především ve zmapování historie tohoto rodu a jeho hlavních členů. Součástí výzkumu budou rovněž rodová sídla, a to zmiňované hrady Valdek a Žebrák. Pozornost bude věnována i zbožné fundaci pánů z Valdeka, klášteru Svatá Dobrotivá u dnešní vsi Zaječov. Mezi hlavní cíle této bakalářské práce patří vystižení role valdeckého rodu na panovnickém dvoře, které vyvrcholilo na počátku 14. století. Klíčová slova: středověk, Valdek, Žebrák, Hořovicko, hrad, sídlo, česká šlechta, fundace, kolonizace
|
|
| |
|
| |
|
|
Neziskové právnické osoby dle nového občanského zákoníku
Hůlková, Kateřina ; SRSTKA, Jiří (vedoucí práce) ; VYSKOČIL, František (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje problematice neziskových právnických osob upravených novou soukromoprávní kodifikací, tedy zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a jejich praktickému využití v divadelní praxi.
Práce mapuje právní formy, ve kterých byla provozována divadla do konce roku 2013, a také právnické osoby neziskového charakteru, jež jsou zakotveny v novém občanském zákoníku. V závěrečné kapitole práce zmiňuji možnosti, které se jednotlivým právnickým osobám provozujícím divadelní činnost naskytly v souvislosti s novou právní úpravou.
Cílem práce je vytvoření úplného přehledu neziskových právnických osob vyskytujících se od 1. 1. 2014 v právním řádu České republiky se zaměřením zejména na oblast divadla.
|
|
|
Vývoj fundační agendy pro kostely a farnosti na území města České Budějovice a okolí ve 14. a 15. století
CAKLOVÁ, Martina
Hlavním cílem této diplomové práce je přiblížit čtenáři způsob financování charity a zajištění církevních institucí na území města České Budějovice v období středověku. Práce je rozdělena do šesti kapitol. První část práce tvoří popis vývoje církevní správy v Čechách od počátků křesťanství po středověk. Druhá kapitola představuje osobu faráře a popisuje fungování farnosti. Na tuto pasáž navazuje pojednání o patronátním právu. Teoretickou část práce uzavírá kapitola o všeobecném zajištění farností. Praktická část se věnuje vývoji fundační agendy v Českých Budějovicích a zároveň přibližuje strukturu venkovských farností a farní sítě v nejbližším okolí tohoto města. Součástí práce je seznam použitých pramenů a literatury a přílohy. V přílohách jsou zařazeny tabulky, které obsahují shrnující údaje z donačního rejstříku, hlavního použitého pramene. Dále obsahují tabulky týkající se obsazení jednotlivých farních beneficií faráři a fotografie zmiňovaných kostelů.
|
host ::
RSS.